Kevin mjeriu domou do rodnjeho Írska.

ZLUDEVITUJTE SI STRANKU!
Ked kliknete na http://zlatyfond.sme.sk/ludevit/ a zadate stranku (prikuad www.sme.sk), tento on-line prekladac Vam ju prelozi do sturovskej "slovencini". Velmuo vcipne.

Napriklad Tetin text z nasho webiku je prelozeny takto:

Minulí tížďeň som opeť mala šťasťje leťjeť s Kevinom. Ťentoraz do Dublinu. Mau dobrú náladu a stále si mrmlau ňejake ňezmisli, z ktorích som sťihla zachiťiť toto:
Be about as quick as possible, sheck!
Kevin's crew seats more the butťer please!
Kevin's crew sits on the cruise!
Kevin's crew sits for loving!

Keď som sa ňeskuor doma doklikala až na stránku "Behind the name" -http://www.behindthename.com/php/vjew.php?name=kevin, pochopila som, prečo sa tak Kevin ťešiu. Mjeriu domou do rodnjeho Írska. Možno na dovolenku. Aspon pár dní si oddíchňe so svojou roďinou a v oblakoch ho buďe musjeť zastupovať volakdo iní. A tak sa asi aj stalo, pretože cestou naspeť k nám Kevin ňeprehovoriu.

Ťeťe

O hladani krasneho obrazu

Rada by som sa dozvedela, ci nas vcerajsi navstevnik, ktory sa na blog 3 sestry dostal cez Google search vyhladavanim vyrazu:

KRASNE OBRAZY

na nasom blogu nasiel to, co hladal. Nerobim si iluzie, odpoved je asi NIE! Ved aj vy sa sami seba pytate, co tu robite, vsak?

A co to vlastne vcerajsi Sherlock hladal? Co je to "krasny obraz"? Usmievam sa nad pomyslenim na to, ze niekto takto hlada na internete. Paci sa mi to, naozaj, ale zaroven som zmatena. Je to predsa tak subjektivne! "Najdem vlastny vkus na nete?", "Necham sa ovplyvnit vkusom a odporucaniami inych?"

Pripomina mi to marketingovu outdoor kampan banky HSBC uz niekolko mesiacov rozbehnutu na najvacsich svetoch letiskach, ktora je zalozena prave na subjektivite. Ukazka toho, ako rozdielne vnimame svet okolo nas:

PS. Viac protikladov z kampane HSBC najdete na adrese http://yourpointofview.com/hsbcads_airport.aspx , chodte sa na nu pozriet, naozaj stoji za to.

Tatkovia, bojujte o bozky ! Dads, fight for kisses!

Boli casy, ked mali babatka uzasny zivot... ich mamicky zboznovali jemnulinku kozicku svojich malickych a starali sa IBA o ne...

Nastastie jedneho dna tatkovia objavili tajnu zbran...

A odvtedy otcovia a synovia mozu bojovat o maminu priazen rovnakymi zbranami.

Tatkovia, pozrite si trailer k videohre Fight for kisses, ktora sa da zadarmo stiahnut tu a ked sa Vam podari nad babatkom vyhrat, dajte nam vediet! (Stiahnutie trva zopar minut, ale vysledok stoji za to!)

Video spustite stlacenim PLAY.



3 sestry tymto oficialne podporuju hladke tvaricky!

Co si robila vcera vecer?

Velice třeskutá komedie

Opajcnem sem cosi zo stranky prazskeho Divadla na Baterky, do ktoreho Vas srdecne pozyvame, kedze nam robi reklamu :) na predstavenie TRI SESTRY. Navyse milujeme cestinu. A placky. A cestu rozheganym autobusom do Prahy.

http://www.divadlonabaterky.cz/

"Antone Pavloviči! I Vy, Vy! Psal jste si hry, člověk je čte jedním dechem, směje se, pláče, je to takové hořkosladce veselé i smutné. Z hlediska čtenáře k popukání, žito, převelice k pláči. Zajímalo by mne, jaký život jste žil Vy, převelice drahý Antone Pavloviči? Byl-li to takový vaudeville, o jakém píšete, moc Vám nezávidím. Lidé, kteří příliš sní o životě, jaký by chtěli prožít, místo toho, aby pro svou vizi něco udělali, nikdy nežijí život, o jakém sní. Většinou se nechají přinutit, samozřejmě že neradi, k prožití života někoho jiného. Možná, že nemohou jinak, možná, že jim není dáno, možná, že ani nechtějí jinak. Kdo ví. Jejich sen o životě však mnohdy mívá podobu jen takového jakoby nejasného tlaku někde z oblasti podbřišku. No a uskutečněte takový sen! Jejich život bývá truchlivý, většinou k nepřežití, nicméně takoví lidé bývají mnohdy komičtí. (A to i pro ty, kteří takto žijí.)

Rodina tří sester žila do určité doby život svého otce – velitele vojenské posádky. Dům byl vždy plný důstojníků, veselých kumpánů, příživníčků, závislých na jejich otci. Dvořili se dceruškám velitele, ony byly obletované a vcelku jim nic nechybělo. Že to nebylo žádné štěstí? No a co, hlavně, že bylo veselo. Pak otec umřel, dům se vyprázdnil od příživníčků a najednou bylo neveselo, truchlivo. Odešel ten, jehož život žily. No a o tom, jak to bylo dál, je tato hra. Podobenství o utrpení lidí, kteří podlehnou tupým hovádkům a žijí jejich život. Dělo se tak kdysi, děje se tak dnes a bude se tak dít po věky věků s těmi, kdo v sobě nenajdou odvahu žít život svůj vlastní. Co s podobenstvím? Čechov velice dobře věděl, že podobenství čistě naučná, lidi spíše odpuzují. Snaží se tedy o někdy jemnou, jindy drsnou karikaturu, aby to, co chce říct, bylo stravitelnější. Nabubřelé fráze, slzy lítosti nad sebou samým, nepatřičná gesta, vřelá vyznání někomu, komu je to naprosto lhostejné a hlavně slovíčko „kdyby“ v čase minulém, to jsou postupy, které používá. Hrát Vaše hry, Antone Pavloviči, tak, jak na nás působí při jejich čtení, se téměř nedá. Naštěstí naše divadlo neuznává fakt, že se něco nedá. Dá! Ale odnesete si to vy, milí diváci. Kdyby to člověk věděl, kdyby to věděl!

Martin Ondruch"

Kava u Francisa

Chlipkam kavicku, surfujem si v obyvacke v klude rano na nete, sportujem: skacem zo stranky Chudnutie-ako (odporucam) na stranku Ebay a snivam o tom, ze si raz (mozno dnes rano) kupim za nehoraznu sumu kabelu Pelham znacky Gucci (velkost M, samozrejme), ved, ano, som obet konzumnej spolocnosti.

Fuj.

Kabelky, tasky, topanky ma po chvili omrzia, idem sa pozriet do ibejovskej rubriky umenia. Su v nej na predaj stovky obrazov, sosiek, fotografii... rada si ich prezeram, bez toho, aby som cokolvek kupila, ceny su niekedy zavratne.

Jeden obraz ma pritiahne ako magnet.

Jeho majitel mu dal takyto popis: "Trés beau tableau ancien aux couleurs vives" (Krasny stary obraz namalovany zivymi farbami).

Po kliknuti sa titulku sa objavi popis: "Vendons tres beau tableau ancien aux couleurs vives, trés présent et décoratif .Ce tableau mesure 46 cm par 33 CM.Bon état général malgré son age mais à signaler de nombreuses cassures de la peinture visibles sur les photos."

Cize: Na predaj: stary obraz namalovany zivymi farbami, velmi vyrazny a dekorativny. Rozmery 46 x 33 cm. Napriek veku dobry celkovy stav, aj ked upozornujeme na pukliny vo farbe viditelne na fotografiach.

Prva fotografia: som nadsena. V momente sa do obrazu zamilovavam. Sestry sa mi smeju, "po Tublatanke teraz toto???"

Pukliny mi nevadia. Kaslat na ne.

Stupa mi adrenalin. Tento obraz ma oslovil. Laka ma. Je v nom nieco, co nedokazem opisat. Povazujem ho za PRENADHERNY, aj ked na prvy pohlad sa vam moze zdat vsedny.

Tie farby, formy, celkovy dojem, ktory vo mne ten obraz zanechava. Znervoznuje ma a zaroven ukludnuje. Dokazala by som a nanho pozerat hodiny. A aj sa pozeram. Aj prizeram, lepsie, skumam detaily.

Neverim vlastnym ociam. Na Ebay sa predava obraz od Francisa Picabiu.

Francis Picabia: Maliar, grafik, surealista, dadaista, zil v rokoch 1879-1953. Ked tento obraz namaloval, mal 33 rokov. Vo svojich umeleckych zaciatkoch ovplyvneny Pissarom, Barbisonom, Sisleym. Na poharik vina chodi s kym inym ako Marcelom Duschampom. V rokoch 1913-1915 cestuje do New Yorku a prispieva k zalozeniu avantgardy. Samozrejme, spoznava aj Tristana Tzaru, a zurisskych Dadaistov.

Och. Predstavujem si velku obyvacku, zaliatu svetlom. Vysoky strop, biele steny, parkety. Neverim. Ved Dadisti opovrhuju prave tymto. Tak si vymyslam ine: maly atelier, binec, vsade farby. Francis Picabia maluje pri mne, ja sa na neho pozeram, vychutnavam si rannu kavu.

Viem, ze som tam bola.

Bukmarky zalubene

Mily dennicek mojich dvoch sestier,

mysli si o mne, co chces. Predstavujem Ti mojho idealneho muza.

Je ODHODLANY,

SRANDAK,ROMANTIK.

Samozrejme, uz ste pochopili, ze v 80.rokoch som bola po usi zamilovana do tychto 3 chuapof.

Zbierka snov by bola neuplna bez (prinajmensom na pohlad) DRAVEHO, NESPUTANEHO,... clena skupiny Tublatanka... hadajte, ktoreho:

"Milujem 80 roky" (a zvieratka... povedala by Belesova)

Bukmarky

2. obraz

"Polepetko došiel do Čierneho lesa. Jeho veselý spev prerušil hladný zbojník Zubadlo. Svoj hlad nezaháňa obyčajnou ľudskou stravou ako sú zemiaky, mlieko, mäso, zákusky, ale železom a inými kovmi. Ostatná strava a najmä sladkosti by ho usmrtili. Polepetkovi zjedol kovovú pracku z opasku a chystá sa do zámku, pochutiť si na kráľovskej zlatej korune."

O opere pre deti Polepetko, klik tu.

2. klik dnes vecer.

Odskakujem na blog Polepetka. Po kovovej pracke ani chyru, ani slychu.

Sudiac podla poctu komentov pod clankami, Polepetko musi byt znamy slovensky blogger!, ale kedze sa my, tri sestry (3 sisters, three...), venujeme viac inym cinnostiam, ako surfovaniu, objavujem ho (po GWU, Germe, Swarovskom a Elke...) az teraz.

Nech sa paci, mile sestricky, mili nocni surferi, kliknite si na to prijemne citanie: klik tu.

PS Tymto zahajujem seriu "5 vecerov, 5 buukmarkov". Podelite sa s nami o jeden?